18. září 2010
Mlsný fotoblog: Špagetová dýně (Spaghetti Squash)
Dýně je bohatá na vitamin A a na steroly. Některé odrůdy mají dokonce až dvanáctkrát více karotenoidů než mrkev...Zajímavou variantou je dýně špagetová, která má tvar melounu a jejíž uvařená dužina se rozpadá na nudličky. Nenáročná příprava a celkem netradiční večeře může - stejně jako i mě - obohatit váš podzimní jídelníček.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Kuře podle Neigelly
V době, než jsem zcela zrušil své předplatné satelitní televize a vrátil se zpět k večerům ve společnosti satelitního rádia, knihy nebo domácí kreativity (či kombinací), patřila k mým oblíbeným programům mimo CSI a zpravodajství také kanál o vaření. Mimo již zmíněných převratných míchaných vajíček, byla mou oblíbenou a inspirativní společnicí Nigella Lawson. Jednoduchost a přitom chuťová harmonie patří samozřejmě k mým prioritám. Myslím, že i českým čtenářům byla představena v polovině loňského roku její kuchařka. Kritika, která zazněla z řad domácích oponentů byla zřejmě oprávněná díky dostupnosti / nedostupnosti mnohých surovin Nigellou zmíněných. Já jsem vybral recept, který s oblibou vařím také už několik let a který jsem mírně poopravil dle mých konzervativních chutí a také dostupnosti surovin na malé západokanadské vsi.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Vepřová panenka se švestkami a slivovicí
Dnes jsem připravil specialitu z Dalmácie, na niž jsem recept obdržel od své korespondenční přítelkyně Verunky z Holandska, která jej převzala z Nostalgické kuchařky od Dušana Karpatského. Tato specialita se v Dalmacii vařila už v 16. století a dle názvu není třeba snad ani dodávat, že s Moravou toho má očividně hodně společného.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Brownies
Brownies jsou většinou ploché pečené čtverečky nebo tyčinky tužší konzistence a čokoládové nebo kakaové příchuti, které byly světu představeny prostřednictvím USA na konci 19.století. Během 20.století se rozšířili i do Kanady a postupně i do celého světa. Existují v různých variacích, konzistenci, mohou obsahovat ořechy, polevu, šlehačku, kousky čokolády nebo jiné přísady. Často se jedí rukama, hodí se ke konzumaci samostatně nebo ke kávě. Podávají se horké nebo vychlazené, se zmrzlinou nebo šlehačkou. Tento výborný recept, jehož autorkou je Kristen - manželka mého kolegy a kamaráda Rolanda, kterou jsem na svém blogu již také citoval a jejíž blog určitě také stojí za shlédnutí: http://hypervocal.com/tag/kristen-boye/ Krása tohoto receptu je nejen v jeho lahodnosti, ale především v jeho jednoduchosti a flexibilitě. Příprava trvá jen řádově několik minut, hotové brownies lze i spolehlivě zamrazit. Se svými kolegy jsme recept vyzkoušeli a můžeme potvrdit – brownies jsou úžasné!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Stevenův artyčokový dip
Kolega a kamarád Steven připravil na společný oběd, který pořádáme obykle poslední čtvrtek v měsíci v naší firmě, a který byl tentokráte tématicky zasvěcen předkrmům, velmi chutný a přitom velmi jednoduchý dip, který bych vám dnes rád představil. Jistě bude jak v Česku, tak i kdekoliv jinde existovat řada variací a zaměnitelnost použitých surovin je natolik flexibilní, že se jistě není třeba obávat neúspěchu. Dip velmi dobře poslouží nejen jako zajímavý předkrm, ale i jako chutná pochoutka k vínu či pivu!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Sváteční křehké sýrové pečivo
Recept na toto sváteční pečivo přinesla kdysi Simona na vyzkoušení od své kamarádky Kateřiny a dlouhou dobu u nás bylo jedním z oblíbených vánočních “cukroví”. Postupem času se však chuť na něj dostavovala stále častěji a tak se díky jeho jednoduché přípravě stalo rychlou a osvědčenou pochoutkou k pivu nebo vínu a takřka bez ohledu na roční období. Těsto je velmi flexibilní – co se výběru surovin týče – sýr lze použít takřka jakýkoliv, vč. aromatických syrečků nebo plísňového sýru a jako dekoraci lze použít také takřka cokoliv, co se v domácnosti “namane”.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí kysané zelí
Kysané zelí obsahuje množství hodnotných bioaktivních látek - bakterie mléčného kvašení, vitamíny skupiny B, vitamíny C a K, minerály jako draslík, hořčík, fluor a enzymy. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Dále aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Přemýšlel jsem na mnohými příspěvky v diskusi pod zelňačkou o enormní kyselosti a téměř komplikované použitelnosti zelí běžně dostupného na trhu tady v Kanadě a USA a shodou okolností mě inspiroval blog Kristen - manželky mého kolegy a kamáráda Rolanda. Se znalostí technologického postupu přípravy kysaného zelí z domova, jsem toho nyní využil. Přiznám se, že jsem se chystal zelí udělat už před mnoha lety, ale jaksi mě stále odrazovala kvantita. Z domova si pamatuji, že jsme ho dělávali většinou 30-50kg a do takového objemu se mi zkrátka nechtělo a s menším poměrem jsem si nebyl jistý, do jaké nádoby bych to zelí umístil. Až jsem se rozhodnul to risknout. Risk se vydařil a já jsem nadšen a tímto se rád s vámi o svůj výsledek podělím!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Staročeské kuře na kyselém zelí
Přiznám se, že na časové ose již přesně nedokážu zařadit, kdy jsem tento recept vařil jako pilotní experiment, ale určitě už to bude pár let. Nicméně jaksi v kontextu zimy, chladného počasí a vůbec svém podvědomí, mám kyselé zelí v současné době hierarchicky zařazeno o něco výše, než je tomu v létě. Takže se také s vámi dnes podělím o tento svůj recept.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Rychlý nedělní jablečný štrůdl
K tradičnímu nedělnímu obědu samozřejmě patří i dezert. Mým oblíbencem je samozřejmě klasický jablečný štrůdl. Jeho příprava je opravdu velmi jednoduchá a samozřejmě jej lze připravit kdykoliv (tedy i když člověka přepadne chuť na něco sladkého v pozdějších večerních hodinách) – je hotov za 20minut!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Zábrdovická klasika
Tento recept jsem obdržel od své kamarádky Ivety z Vancouveru, která reagovala na můj publikovaný recept na domácí chléb. Musím ještě jednou touto cestou Ivetě poděkovat, protože i já jsem si recept velmi oblíbil a zejména v těchto zimních trošku stresových dnech je opravdu oázou poklidu a hlavně nenáročnosti na přípravu. Ivetin recpet vychází z knihy z knihy Jima Laheye “My Bread” a já jsem si jej – s dovolením opět trošku poupravil pro své potřeby a pro snažší rozpoznání v hierarchii svých receptů jsem jej i překřtil na “Zábrdovickou klasiku”. Zábrdovických chléb vyrábí firma Hepek, která je pokračovatelem tradic brněnské pekárny Dělpe založené v roce 1922. Bezprostředním předchůdcem firmy Hepek byl státní podnik Brněnské pekárny. Areál pekárny získala firma Hepek v roce 1996 a přiznám se, že v době mého “působení” v Brně patřil a stále patří k nepřekonaným chuťovým zážitkům – tak prostě v mém pohledu chutná klasický kmínový chléb... Takže s jistou nadsázkou, každopádně s o to větší radostí se s vámi o tento recept podělím.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Americké vdolečky s gravy
Vdolečky s gravy je velmi populární snídaně ve Spojených státech – zejména v jejich jižních částech. Sestává se z čerstvě upečených křehkých vdolečků (biscuits), které jsou přelity hustou omáčkou (gravy), která se také často označuje jako “domácí” “mléčná” nebo “bílá”. Připravuje se z ochuceného mletého masa (běžná náplň tepelně neupravených klobásek určených pro grilování), mouky, mléka a často (ne však vždy) také ze slaniny, mletého hovězího masa či jiných mas. Je vždy dochucena černým pepřem a solí. Tento recept mi představil můj kamarád a kolega Steven a vzhledem k drobné odlišnosti kanadské a americké kuchyně, mi navždy zřejmě zůstane v paměti velmi vtipná scénka z obchodu, když jsme se snažili zakoupit těsto na vdolečky. Vzhledem k jistému typu jazykového humoru a komičnosti scénky v původním znění si dovolím tuto nepřekládat, protože si myslím, že překladem by ta pointa nevyzněla: “Do you guys have any biscuits?” ... “You mean crackers?” Podotýkám, že biscuits není synonymem crackers. Tento recept je inspirací velmi známé a oblíbené americké kuchařky Pauly Deen.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Guacamole
Je tradiční mexický avokádový dip. Podle informací původní receptura pochází od Aztéků někdy ze 16.století a díky španělským kolonizátorům (Conquistador) se stal populární přes Španělsko takřka na celém světě. Za tento vynikající a přitom velmi jednoduchý recept vděčím svému kamarádu a kolegovi Rolandovi, který jej u mě poprvé připravil a také naučil.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Vánoční zelňačka
Zelňačka se u nás vždy podávala v poledne na Štědrý den, ale rozhodně není problém i ji připravit v podstatě kdykoliv. Co se mé osobní nomenklatury týče tak rozlišuji dva typy polévek s obsahem kysaného zelí: 1) Zelňačka (jejíž recept dnes přináším) – je smetanová, krémové konzistence a velmi jednoduchá na svou přípravu a 2) Valašská kyselica (recept bude následovat v některých svých příštích publikacích) – je červená, nezahušťovaná, s obsahem a vůní uzeného masa a klobásek a také chutná výtečně! Přeji vám všem krásné a pohodové Vánoce a děkuji vám všem, kteří jste mi poslali tolik milých pozdravů a přání.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí tlačenka
Předvánoční čas byl, je a navždy bude spojen v mé mysli na čas trávený u mých prarodičů. Moje babička dnes slaví své 80.narozeniny a i přes vzdálenost, která nás dělí kilometrově, jsme si velmi blízko. Pomyslné propojení nejen našich srdcí, ale i vášní pro vaření a pečení je prakticky věčné. Můj děda byl profesí řezník a spolu s babičkou mě naučili spoustu triků a samozřejmě vynikajících klasických receptů. Samozřejmě nemám takovou praxi jakou měl můj děda, ale tradičních moravských zabíjaček jsme společně absolvovali nesčetně. Moje pracovní vytížení mi v současné době bohužel nedovolí zabíjačku uskutečnit od A po Z se vším všudy, nicméně určité zabíjačkové speciality lze s přehledem uskutečnit i v časově i prostorově limitovaném prostředí. Samozřejmě existuje opět celá řada variací a libosti chutí, já bych vás dnes rád seznámil s klasikou, kterou vždy s láskou a elánem připravoval můj děda Mojmír. Vůně a chuť, která se dnes line mým kanadským domem velmi realisticky připomíná mé dětství v Lukavici.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Mikulovská lutika
Kdybych měl charakterizovat nezaměnitelnou chuť mikulovské lutiky, která díky Jarce a Vaškovi navždy zůstane v mém povědomí, řekl bych, že je asi chuťově nejblíže podobná mexické salse, ale přitom je natolik charakteristická, že připodobnit nezle, je třeba ji prostě vyzkoušet. Jak říkával i strejda Vašek, je výborná jen tak, nebo jako příloha namísto hořčice k masu či uzenině, ale výborně se hodí také na topinky pro svou pikantnost. Podělím se s vámi dnes o její recept – příprava je velmi jednoduchá a výsledek jistě stojí zato. Někteří možná namítnete, že je to sezónní záležitost konce léta a začátku podzimu, ale vzhledem k relativně snadné dostupnosti zeleniny i v našich končinách v tomto předvánočním čase, není problém si ji kdykoliv připravit – jako jsem to ostatně udělal i já na své narozeniny.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Hovězí na zázvoru (Geung Ngao Yuk)
Variací na tento recept existuje jistě celá řada. Ve Wikipedii se u tohoto hesla můžeme dočíst, že si tento recept svou velkou oblibu získal v 60.letech minulého století zejména v kalifornském San Francisku a následně v 70. a 80. letech také v kanadském Calgary díky restauraci Yum Yum Tree.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Kachní prsíčka na pomerančních
Začala zima a s ní také nové úkoly, povinnosti a rituály... Samozřejmě vaření a kulinařina neustaly, nicméně se přiznám, že v mezičase mezi večernírním a ranním během za sněhovou frézou mi už nestačily mé korespondenční síly, abych zvládnul mimo dalších povinností fotky a recepty umístit na blog. Pokud mi čas, závěje a síly dovolí, budu nadále a rád zasílat své vyzkoušené recepty. Na dnešní sváteční nedělní oběd jsem si připravil netradiční provedení tradiční kachny na pomerančích v mírné – zato však jistě zajímavé úpravě.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Houbový guláš
Tak myslím, že houbová sezóna je pro letošní rok definitivně u konce... Naštěstí zatím u nás teplota ještě nepoklesla pod bod mrazu – a přiznávám bez mučení, že jsem vděčný za každý deštivý den (v tomto čase) – tedy na upřesnění – za každý den, kdy nesněží... Zlí jazykové nám pro letošek díky vlivu El-Ňiňa předpovídají opravdu vydatnou sněhovou nadílku, takže uvidíme. Každopádně má tradiční desitiminutová výprava do lesa, který mám ze třech stran kolem svého domu byla – jako obvykle – úspěšná a z posledních letošních hřibů jsem se rozhodl udělat guláš – tolik v diskuzích zmiňovaný. Těším se na vaše komentáře a vaše zkušenosti.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Jahodové knedlíky z tvarohového těsta
Do svých 14ti let jsem vyrůstal v Kroměříži a celkem živě si pamatuji, když v polovině 80.let otevřeli v Kovářské ulici obchod, který se jmenoval Severka. Sortiment zmražených výrobků nebyl zdaleka tak široký, jak je tomu v současné době a prakticky na všech místech, každopádně jeden výrobek mi utkvěl v paměti až do dneška – byla to krabička, která obsahoval šest drobných jahodových knedlíků připravených z tvarohového těsta... Nějakým impulzem se mi v mozku tato vzpomínka evokovala a já na ně dostal strašnou chuť... Takže jsem “naklusal” do místní Overwaitea a zakoupil vaničku jahod, prohledal svou spíž a zjistil pozitivní stav obsahu českých zásob krupice a dětské krupičky a jal se připravit tuto Severkovou specialitku. Když předběhnu sled událostí – knedlíky se vydařily a já jsem druhý den vzal polotovar do své práce a podělil se při obědu se svými kolegy o svůj malý zážitek formou drobného dezertu.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Miso polévka
Ve společnosti, pro kterou v současné době pracuji, mám výborný tým spolupracovníků z mnoha zemí a mám možnost mimo pracovních otázek s nimi samozřejmě diskutovat oblíbené téma nás všech – a to je vaření a pečení. Vzhledem k této mezinárodní integritě je i pestrost receptů úžasná, takže se mohu s vámi o některé podělit i touto cestou. Recept, kterým bych vám rád dnes představil japonskou kuchyni, je na tradiční polévku miso a naučila mě ji vařit má kolegyně Jan. Dosud jsem samozřejmě znal tuto polévku pouze v instantním stavu nebo z restaurací, ale o její přípravě jsem mnoho nevěděl. Je velmi jednoduchá a samozřejmě také velmi chutná. Než se pustíme do vaření, nebude možná na škodu osvěžit – pro Evropana netradiční – terminologii a použité suroviny. S jejich dostupností na starém kontinentu nepředpokládám rozhodně žádný problém – jen je třeba podívat se možná tam, kde jste se ještě nikdy nedívali (třeba prodejny se zdravou výživou, asijské marktety a supermarkety ) – každopádně jsou všechny dostupné! Jak jsem již zmínil, miso je tradiční japonská polévka připravená z vývaru, kterému se říká “dashi”, do kterého je přímíchána rozpuštěná miso pasta, což je pasta připravená z fermentované rýže, ječmene a/nebo sójových bobů a soli. Existuje ve třech základních typech: červené (akamiso), bílé (shiromiso) a nebo kombinaci (awase). Nejběžnější vývar dashi se připravuje buď ze sušených malých sardinek (niboshi), sušené řasy (kombu), na velmi jemné plátky strouhané a sušené ryby tuňákového typu – skipjack neboli bonito (katsuobushi) a nebo sušených shiitake hub (hoshi-shiitake) či v jejich kombinacích. Podle japonských zvyklostí se další součásti polévky volí dle sezóny tak, aby jejich kombinace vytvořila nejen dobrou chuť, ale i texturu, barvu a estetický zážitek. Proto čerstvá jarní cibulka (negi) a tofu, které tvoří další nedílnou součást polévky, se často kombinují se surovinami, které se v polévce vznášejí: sušená řasa wakame a suroviny, které sedimentují: houby, mrkev, brambory, cibule, ryby, bílá ředkev či krevety. Příprava polévky nemá jednotný a striktní postup a je samozřejmě závislá na zkušenosti a kreativitě kuchaře. Obvykle se všechna zelenina a masa vaří v dashi vývaru, jakmile je vše dostatečně měkké, přecedí se, zelenina se nakrájí a vloží zpět, přidá se tofu a odstaví se z plotny. Miso pasta se pak rozmíchá ve troše vývaru a vlije se zpět jako řídká suspenze. Nevaří se proto, aby nedošlo k znehodnocení ceněných bakterií, které jsou obsaženy v aktivní miso pastě. Na závěr se přidají všechny další suroviny, které nevyžadují vaření (např. sušená řasa či jarní cibulka). Miso se podává v misce, ze které se polévka pije jako z hrníčku, zelenina a jiné pevné kousky se pak jí za pomoci hůlek.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Tatarák
Tatarák je prostě další s klasických českých pokrmů. Myslím, že už jsem pár Kanaďanů spolehlivě vyděsil jen popisem přípravy a použitých surovin. Primární a naprosto zásadní otázka se z jejich úst dostaví téměř okamžitě: “... ale to maso nejíte syrové, že ne...???!!!” Vždy se trošku pousměju a potom s lišáckou chladnokrevností suše odpovím: “...samozřejmě, že ano... jinak by to nebyl tatarák...” Každopádně ten, který přemůže svůj ostych a ochutná, dá jistě za pravdu všem, co tatarák – stejně jako já – milují, že je to opravdu lahůdka! Na druhou stranu – a to mi věřte, že by byl téměř hřích to ze zdejšího hovězího nevyzkoušet a neservírovat. Severoamerické hovězí má naprosto odlišnou texturu a samozřejmě i chuť s porovnáním s evropským. Je to samozřejmě dáno dvěma zásadními faktory – odrůdami hovězího a procesem zrání masa, ale to je jistě na samostatnou přednášku a odbočil bych od stěžejního.
| předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2185x
David pochází z České republiky, vystudoval farmacii a působil několik let v top managementu významné zahraniční společnosti. Před pěti lety přesídlil do Kanady, kde pokračuje ve své profesní kariéře, ale věnuje se i svým koníčkům, ke kterým bezesporu patří i vaření.
Za zmínku také stojí oblast, ve které David žije - Kootenays.
Za zmínku také stojí oblast, ve které David žije - Kootenays.
